Jak velký zájem je mezi českými vědci o téma leadershipu? To byla otázka, kterou jsme si kladli před startem zahajovacího eventu naší nové edukační platformy Leadership Academy for Researchers. 

Odpověď nás příjemně překvapila: velký. Konference Leadership Matters: Shaping the Future of Research Institutions se zúčastnilo přes 120 účastníků včetně zástupců významných vědeckých a výzkumných ústavů.

Ti si mohli vyslechnout přednášky Marijke Lein (ex-VIB), Pavla Plevky a Elišky Handlířové (CEITEC), Tomáše Mocka a Jana Brajera (HiLASE), Adama Prušky (ETH Zurich) nebo Matouše Glance (Czexpats in Science).

Ukázalo se, že téma leadershipu ve vědě rezonuje. Společně s našimi partnery – laserovým centrem HiLASE , spolkem Czexpats in Science a konsorciem LASER-PRO jsme se v rámci Leadership Academy for Researchers stali součástí širšího proudu vědeckých institucí a inovačních platforem, které chápou, že v moderním světě je kvalitní leadership základem úspěšné, konkurenceschopné vědy s impaktem.

Nyní nastal čas se za událost ohlédnout a definovat odpověď na otázky, které nejen my ve STAR regionu vnímáme jako zásadní, a které se prolínaly všemi přednáškami na konferenci. Jak s pomocí dobrého leadershipu zvýšit impakt české vědy? A jaké principy leadershipu by měly české vědecké instituce sdílet a rozvíjet, aby dokázaly vytvořit podnětnou a otevřenou kulturu, dlouhodobě růst a obstát v mezinárodní konkurenci?

Pojďme o těchto otázkách společně mluvit. Protože právě z otevřené debaty napříč obory a v rámci celé komunity může vzejít posun, který česká věda potřebuje.

 

Klíčové závěry konference 

Role leaderů je nejen vědecká, ale i manažerská, lidská a institucionální

Lídři musí být víc než jen skvělí vědci. Potřebují být také dobrými manažery, kteří vedou týmy, podporují jednotlivce a aktivně přispívají k rozvoji instituce. Patří k tomu i vytváření bezpečné a podnětné kultury uvnitř týmu i celé organizace. Odvaha přijímat kritiku a ukázat zranitelnost, schopnost důvěřovat druhým a delegovat jsou klíčovými rysy moderního vědeckého lídra. Současně je ale nezbytné udržet rovnováhu mezi mnoha požadavky, které jsou na lídry kladeny.

Marijke Lein (ex-ViB):

„Vedoucí vědeckých týmů čelí vysokému tlaku – nejen, že se od nich očekává špičková vědecká práce a skvělé publikace, ale zároveň chceme, aby byli i dobrými lídry. Nalezení rovnováhy je klíčové.“

Rozvoj leadershipu se neobejde bez zapojení HR

Bez systematické práce s lidskými zdroji nelze leadership dlouhodobě rozvíjet. HR musí být strategickým partnerem. Nastavovat férové procesy, dělat hloubkové průzkumy, organizovat tréninky a vytvářet prostor pro efektivní zpětnou vazbu. Jen tak se zlepší každodenní zkušenost vědců, techniků i administrativy a poroste kvalita celého institucionálního ekosystému.

Pavel Plevka (CEITEC)

„Naší odpovědností jako lídrů je podpořit v rozvoji každého jednotlivce ve skupině, nejen ty, kteří publikují v prestižních časopisech. Péče o všechny členy týmu je klíčová pro celkový úspěch.“

Eliška Handlířová (CEITEC)

„Udržitelnou změnu v HR a v prostředí výzkumné instituce nelze udělat bez zapojení lídrů. Jen pokud jsou na palubě, může se zlepšit každodenní zkušenost vědců, techniků i administrativy. Ti, kteří by z leadership vzdělávání získali nejvíc, bývají často právě ti, kdo nejvíce váhají, když se jim tato možnost nabídne.“

Bohužel, i v našem Sli.do výzkumu přímo na konferenci se ukázalo, že narozdíl od byznysu máme v Česku ještě s větším zapojením HR do rozvoje leadershipu ve vědeckých organizacích co dohánět. Skoro polovina vědců na konferenci uvedla, že se s HR setkává jen v kontextu administrativy a papírování:

Vize, odvaha a dlouhodobost dávají institucím směr

Instituce potřebují dlouhodobé plánování. A to nejen v kontextu zajištění potřebného financování a projektů, které dodají vědcům potřebný prostor a klid. Klíčem k úspěchu je také odvážná vize, která vědce dokáže nadchnout a schopnost myslet na desítky let dopředu. Takové prostředí pak skutečně motivuje lidi následovat směr, převzít zodpovědnost a podávat takové výkony, díky kterým jejich věda skutečně mění věci k lepšímu.

Tomáš Mocek (Centrum HiLASE):

„Lidé v zásadě následují vizi. Odvážnou vizi, která jim umožňuje realizovat jejich sny. Pokud chcete, aby vás následovali, musíte jim nabídnout víc než jen projekt nebo dobrý plat. Strategické myšlení pro mě znamená myslet v dekádách. Jsem přesvědčen, že naše instituce tu bude i za 100 let. Pro vybudování výzkumné instituce zaměřené na dopad je naprosto nezbytná odvaha riskovat a vkročit do neznáma.“

Dobrá věda je otevřená světu

Konkurenceschopná věda umí lákat a udržet TOP talenty, propojuje se s průmyslem, podporuje podnikavost, vznik spin-offů a dává prostor mladým vědcům pro to, aby budovali sítě a rozvíjeli soft-skills. Kultura se ale nezmění shora ani zdola sama od sebe – skutečná změna nastává, když se oba tyto směry společně setkají.

Adam Pruška (ETH ZURICH):

„Spoustu lidí dělá skvělou vědu. Co potřebujeme, je, aby nám lídři a instituce dali prostor a čas nejen pro práci v laboratoři, ale i pro budování sítě kontaktů a rozvoj soft skills. Autonomie je ve vědě naprosto klíčová, a to nejen pro vedoucí výzkumných týmů, ale i pro začínající vědce. Stejně tak je zásadní myslet dlouhodobě a budovat sítě pro budoucí kariérní kroky, protože ne každý zůstane vědcem navždy.“

Matouš Glanc (Czexpats in Science)

„Dobré prostředí a kultura přitáhnou více talentů, kteří přinesou špičkovou expertízu ze zahraničí. To rozproudí pozitivní zpětnou vazbu a posune českou vědu k vyššímu impaktu a konkurenceschopnosti. Kultura se dá změnit pouze zdola nahoru, ale potřebuje podporu institucionálního vedení. Teprve když se tyto dva směry, zdola a shora, potkají, mohou nastat skutečné změny.“ 

Na konferenci také rezonovalo téma akademického inbreedingu. Jak trefně poznamenal Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR během panelové diskuze: „The only way of staying is by leaving“ – jediný způsob, jak zůstat, je odejít. Tento paradox vystihuje podstatu problému: bez zkušeností odjinud, bez nových perspektiv a přístupů se instituce uzavírají do sebe a ztrácejí konkurenceschopnost.

Důvěra a zdravá kultura jako základ změny

Dobrá věda a dobrý leadership vzkvétají v prostředí, kde se cení autonomie a důvěra. Vědci jsou chytří, nepotřebují vodit za ruku a chtějí mít prostor dělat vlastní rozhodnutí. Bez otevřenosti a bezpečného prostředí, kde se transparentně diskutují a adresují problémy, není možné problémy řešit efektivně a měnit věci k lepšímu

Kateřina Komrsková (BIOCEV, CUNI):

„Vybudovat důvěru ve vědecké instituci trvá věky, ale je to ta nejdůležitější věc. Díky ní jsou lidé ochotni sdílet své chyby a hledat řešení, a řešení znamenají pokrok.“

Marijke Lein (ex-ViB)

„Vědecké týmy si nejvíce cení prostředí, kde panuje důvěra a autonomie. Dobří lídři vědí, že vědci nepotřebují vodit za ruku. Chtějí mít možnost činit vlastní rozhodnutí. A právě to je základ pozitivní pracovní kultury a vědecké excelence.“

Leadership je potřeba 

Má leadership ve vědě vůbec místo a do jaké míry je důležitý pro úspěch? Zkušenosti prezentované na konferenci mluví jasně: pro úspěšnou vědu je třeba nejen umět bádat a publikovat. Je také nutné umět:

• strategicky řídit projekty
• umět lidi inspirovat
• jasně a transparentně komunikovat směr a vizi
• dobře řídit tým a nastavovat procesy

V tomto ohledu se tedy vědecký leadership příliš neliší například od leadershipu v byznysu.

Jan Brajer (Centrum HiLASE):

„Díky strategickému leadershipu a lepšímu řízení jsme během několika let zvýšili úspěšnost našich projektů z 25 % na 46 %. A kdo ví, jak probíhají projekty v institucích, jako je ta naše, tak ten ví, že to je skutečně dobré číslo.“

Leadership se dá naučit

Vedoucí pozice ve vědě mají být obsazovány lidmi s přípravou na řízení týmů. Neplatí, že kdo je dobrý vědec, bude automaticky dobrým vedoucím. Opak vede vede k frustraci, konfliktům i ztrátě talentů. Příklady dobré praxe přitom ukazují, že leadership je soubor konkrétních dovedností, na kterých lze systematicky pracovat.

Jana De Merlier (STAR Cluster)

„Dobří lídři napříč obory ukazují, že je potřeba rozvíjet sebe, ostatní a posouvat týmy i instituce kupředu. Lídři se nerodí. Formují se tvrdou prací. Ne každý chce být lídrem, ale kdo ambici má, může si dovednosti vedení osvojit a postupně je zdokonalovat. Leadership Academy for Researchers nabízí prostor, kde je možné se tyto schopnosti cíleně učit, trénovat je a následně uplatňovat v praxi.“

Děkujeme také všem panelistům, kteří svými postřehy a zkušenostmi obohatili panelové diskuze na konferenci: Michaelu Wrzaczekovi z Biologického centra AV ČR, Luďku Brožovi z Etnologického ústavu AV ČR, Vojtěchu Kadlecovi z UNICO Analytics a Janu Látovi z BENEŠ a LÁT.

 

Co bude dál a jak se zapojit?

Konference potvrdila, že leadership jako dovednost je nezbytnou ingrediencí úspěšných vědeckých týmů a nutným předpokladem pro jejich vedení. Pokud chceme zvyšovat impakt vědy v Česku, musíme vedle špičkové infrastruktury budovat i vizi, kulturu, důvěru a dovednosti lídrů na všech úrovních. Právě proto jsme ve STAR Clusteru iniciovali vznik Leadership Academy for Researchers.

Tu spouštíme s laserovým centrem HiLASE a Czexpats in Science jako společnou iniciativu, která má ambici vědkyně a vědce v leadership dovednostech zdokonalovat.

Už na podzim spustíme sérii webinářů. Registrovat se na ně můžete už nyní na našem webu: https://www.leadershipinscience.academy/events/.

Na webináře navážou komunitní setkání nad konkrétními tématy (např. transparentní nábor, zpětná vazba a rozvoj lidí, práce napříč obory a institucemi). Ucelený program Akademie pak zahájíme v pilotním režimu a ve spolupráci s projektem Laser PRO v únoru 2026.

Chcete být u toho? Zaregistrujte si odběr našeho newsletteru a pošleme vám pozvánky na webináře a akce a informujeme vás o připravovaném pilotním běhu akademie.

Máte zájem zapojit svou instituci nebo nabídnout konkrétní téma? Napište nám na kontakt pod tímto článkem – rádi to s vámi probereme.

Nejsme jen organizátoři jedné konference. Tvoříme platformu a komunitu, která pomáhá měnit vědu zevnitř: od jednotlivců, přes týmy, až po instituce.

Přidejte se k nám i vy!