Mladá vědkyně z BIOCEV získala nejprestižnější evropský vědecký grant. Hledá „Achillovu patu“ rakoviny

Kateřina Rohlenová (36) z centra BIOCEV ve Vestci získala nejprestižnější evropský vědecký grant udělovaný Evropskou výzkumnou radou (ERC). Na svůj inovativní výzkum nádorů obdrží podporu 1,5 milionů EUR (přibližně 38 milionů Kč) na pět let. Kateřina absolvovala Ph.D. studium u profesora Jiřího Neužila. Špičkového vědce z BIOCEV a obyvatele Lhoty.

V rámci doktorského studia v laboratoři prof. Neužila v BIOCEV se Kateřina podílela na výzkumu protinádorového léčiva MitoTam, které dnes míří do druhé fáze klinického testování. Tři roky strávila jako postdoktorandka v laboratoři profesora Petera Carmelieta v Centru pro biologii rakoviny (KU Leuven) v Belgii. Od října 2020 je vedoucí nejmladší výzkumné skupiny v Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR centru BIOCEV. A také matkou sedmiměsíčního chlapečka. „Na BIOCEV mi vyšli vstříc a zřídili přebalovací i kojící koutek. Pokud se nějaká kolegyně rozhodne jít podobnou cestou jako já, koutek už má připravený,“ říká s úsměvem Kateřina, pro niž kariéra vědkyně byla vždy jedinou volbou.

Katko, jak se ti podařilo skloubit kariéru matky a vědkyně?
Pracovat, alespoň částečně, jsem začala velmi brzy, po šesti týdnech – neotvíráte si laboratoř, abyste ji nechali tři roky napospas. A já si ani neumím představit, že bych byla tři roky doma. Svého syna miluji a společný čas si maximálně užívám, ale stejně tak mám ráda i svoji práci a takto jsme šťastní všichni.

11. února se slavil Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Vnímáš nějaké rozdíly mezi ČR a Belgií, kde jsi měla příležitost působit?
Určitě, rozdíly existují. Například v Belgii aktivně řeší menší počet žen ve vedoucích pozicích tím, že otevřeli speciální výběrová řízení na vedoucí skupiny pouze pro ženy, aby nepoměr částečně vyrovnali. Také tam fungují jesle i pro malé děti. I v Česku se to pomalu zlepšuje, ale nemůžeme čekat, až se to „samo“ zlepší. Ženy ve vědě je téma, o kterém se musí více mluvit. Je potřeba hledat možnosti a ukazovat příklady, že to jde. Nelze se tvářit, že muži a ženy mají stejné příležitosti a že je to bez problémů – ženy mnohem více ovlivňuje to, že kariérní vrchol, kdy je potřeba nevypadnout a intenzivně pracovat, se překrývá s obdobím, kdy by člověk chtěl zakládat rodinu.

Během jednoho roku se ti podařilo získat hned tři významné granty. Jaké lze očekávat výsledky tvého výzkumu?
Plánujeme využít unikátních myších modelů a metod s rozlišením na úrovni jednotlivých buněk, pomocí kterých zmapujeme, jak zdravé a rakovinné buňky komunikují. Chceme identifikovat „Achillovy paty” rakovinných buněk. A také objasnit, proč nádorové buňky odolávají léčbě. Doufám, že náš výzkum otevře mnoho nových otázek, které nás dnes ani nenapadají. Doufám, že se nám podaří najít nové možnosti, jak vylepšit léčbu pacientů.

Ve tvém doktorátu, který vedl prof. Neužil, ses zabývala lékem MitoTam a jeho účinky na rakovinu prsu. Jak vzpomínáš na své začátky v laboratoři prof. Neužila?
Profesor Neužil byl můj mentor od začátku mého vědeckého snažení. Po tom, co jsem dokončila magisterské studium, jsem zůstala v jeho laboratoři na doktorát. Témata, která se v laboratoři řešila, mi přišla zajímavá. Též jsem měla dojem, že v oboru již mám přehled a předběžná data z magisterské práce, takže doktorát bude hotový raz dva. Nakonec to ale dopadlo jinak. V druhém roce mého PhD jsme začali pracovat s látkou MitoTam, toho času s bílým práškem s naprosto neznámými vlastnostmi. Jak víte, nakonec to byl příběh se skvělým koncem a MitoTam úspěšně prošel první fází klinických testů, což je v Čechách velmi ojedinělé.

Držíme palce a přejeme hodně štěstí doma i v laboratoři!

Prof. Jiří Neužil o Kateřině Rohlenové a podpoře studentů ve STAR regionu: „Výzkumné organizace ve STAR regionu jako BIOCEV, ELI Beamlines nebo HiLASE dlouhodobě vytvářejí příznivé podmínky pro rozvoj studijních programů od bakalářů až po postdoktorandy. Programy jsou skutečně na vysoké úrovni a každoročně stoupá i zájem mezi českými a zahraničními studenty. Katce srdečně gratuluji a jsem rád, že česká věda získala další prestižní ocenění. Nu a moc mě těší, že z naší laboratoře pochází již třetí vedoucí výzkumné skupiny. U Katky mám o to větší radost, že její vědecké kariéra byla v naší laboratoři nastartována před řadou let, kdy u nás nastoupila jako bakalářská studentka. Moc jí tyto současné úspěchy přeji a očekávám, že se stane jedním z pilířů našeho ústavu a obecně české vědy, k čemuž má velmi dobře nakročeno.“

Středoškoláci inovovali břežanské lasery

V únoru se v dolnobřežanských laserových centrech uskutečnilo finále Science Challenge – soutěže určené týmům středoškoláků, kteří mají odvahu inovovat laserový výzkum.
Z podzimního online kola vzešly 3 nejlépe hodnocené týmy z různých koutů ČR, které se utkaly ve finále v podobě 24hodinové vědecké výzvy přímo v laserových centrech. Tam si už nevystačily jen s počítačovými klávesnicemi, ale bylo potřeba vzít do rukou šroubováky, čočky i lasery a sestavit ke svému kódu i hardware! Zkrátka, studenti se museli poprat se spoustou nových informací z programování, optiky, fyziky a hlavně týmové práce v partě nadšenců. Gratulujeme vítězům, nicméně všechny týmy ukázaly obrovské odhodlání a zápal pro vědu.

Zdroj: Dolnobřežanský rozkvět